Září 2016

VČERA DRUHÝ A POSLEDNÍ DEN

4. září 2016 v 12:33 | Tereza Radová
Ahoj lidi, tady TerkaSmějící se

Bylo to moc supér. Ještě lepší než včera. Boty který neškrábou. Smějící se


VČERA PRVNÍ DEN

3. září 2016 v 9:16 | Tereza Radová
Ahoj lidi, tady Terka Smějící se

Včera jak již víte jsem byla nátáčet.
Bylo to v Praze nad Radlickou.

JAK TO VLASTNĚ PROBÍHALO

Ráno jsem vstávala ve 4 h.
Zabalila jsem si předem připravené řízky(děkuji maminko Mrkající).
Pak mě rodina, mého kamaráda ze třídy, s polu s ním odvezla na místo předání.
V Praze na zastávce Radlická nás vyzvedla naše "chůva" a poté jsme jeli na místo, kde se oblékáme a obědváme a tak...
Oblečení jsem měla pěkné a díky bohu že mi ten svetr sundali...Usmívající se V tom případě jsem se cítila lépe a nebylo mi horko.
Před tím jsme si dali snídani. Já tu svou, protože jsem celiak a musím mít vždy s sebou něco svého.

Museli jsme čekat pod stromem a pořádně jísta a pít. Petra (naše chůva) odešla a já uviděla ONDŘEJE SOKOLA a MARTINA FINGERA!PřekvapenýSmějící se
Chtěla jsem od nich autogram, ale, pořád jsem se trochu bála.. Mí spoluherci a dvě spoluherečky mi říkali: ,,Jen běž, kdo to kdy v životě zažije!"
Chvíli tam ti dva postávali a ONDŘEJ SOKOL si zrovna holil vousy a měl natáčky.Usmívající se

Tak jsem se rozhodla a šla jsem za nimi.
Zeptala jsem se ONDŘEJE který si právě holil vousy a upravoval natáčky, jestli by se mi nepodepsal, ale on mi řekl že nejdřív od MARTINA FINGERA, který zrovna stál vedle něj o berlích. MARTIN se s ochotou podepsal a řekl: JÁ TAK NORMÁLNĚ ŠPINAVÝ NEJSEM..Usmívající se ( byl už namaskovaný jako voják který se vrátil z války). A po něm jsem to s radostí podala ONDŘEJI SOKOLOVI. (klepaly se mi ruce...ale komu by se neklepaly Smějící se) Podepsal se mi i s mým jménem. (l)
Poděkovala jsem a šla zpět za mími spoluherci a spoluherečkami.
Boty, které jsem měla, mi vypadávaly z paty a proto mi dalala maskérka gumové polštářky na hranu boty a bylo to zase jeko dřív..

A konečně jsme jeli na plac! Smějící se
Dojeli jsme na louku blízko stanoviště. Uviděla jsme obrovský dům, který postavili kulisáři. Vedle domu byla silnička a hned naproti ruští vojáci.
A tam se odehrávala klučičí akce. Měli klacky jako pistole a prolejzat ruznými děli a skákat po motorce a po vojenských autech atd., atd..
Oni to vlastně ani hrát nemuseli, oni to tak chtěli a měli.Smějící se

A my holky jsme prošly před kamerou po malém hlínovém chodníčku a otáčely se po vojácích, autech a klucích.
Tuhle scénu jsme opakovali celé dopoledne až do půl 1 odpoledne. Pak nastal odjezd a oběd.Mrkající

Odpoledne jsme stihli asi tři scény. Už tam hráli i herci. To se pan Hřebejk přiřítil a hned začal organizovat.

Čekali jsme něž herci zahrají jednu scénku a trvalo to snad hodinu....
A pak přišel náš čas. Dopoledne jsme jako přicházeli a teď se jako holky máme vracet domů. Zastavily jsme zhruba u motorki.
Herci znovu nátáčeli scénku. Ale kompars tam už neměl být.
A poté kompars zase pokračoval. Od motorky jsme my (dvě holky) měly jít k autu kde vlála ruská vlajka a procházet okoloněj a sahat na něj a koukat se dovnitř a takzvaně se pléci vojákům pod nohy. Smějící se

Bylo už podvečer a tu scénu jsme dělali po třetí.
Pan Hřebejk už řekl že to mám. Mrkající

A tak se jelo do stanoviště se převléci. Šly jsme do převlékacího autobusu a paní kostimérka nás poslala do odděleného autobusu pro herce. Měli tam polčtářky a moc hezky to tam bylo upravené (na autobus skvělé), ale přišel Martin Finger a muselo se jít do "třídy 2".... Tam to smrdělo a nesvítilo tam tolik světlo a nebyly tam polštářky... No prostě oddělení pro kompars.Mrkající

No a pak už nás Petra odvezla na Radlickou a mě a kamaráda vyzvedli jeho rodiče.
Když už jsem byla doma, měla jsem z těch bot odřené nohy a nemohla jsem chodit.Smějící se
Usnula jsem u televize a ráno jsem se probudila v posteli.

No a to je vše.Usmívající se

Dnes jedu opět ale až 11:00 a pro teď zase vezeme kamaráda my.

Tak ahoj Terka Smějící se